Školní výlet aneb Poznáváme, tvoříme, učíme se….

Letošní školní výlet jsme naplánovali do Záchranné stanice Pasíčka v Boru u Skutče a na výstavu dřevěných hraček v muzeu v Poličce.

V 7:45 jsme se objednaným autobusem přesunuli z Písečného do záchranné stanice.

Zde jsme měli možnost prohlédnout si divoká zvířata, která z různých důvodů nemohou být vrácena do volné přírody a tráví zbytek života mezi lidmi. Všichni jsme obdivovali orla mořského, kunu lesní, nutrie, různé druhy sov a dravých ptáků, labutě, prase divoké, veverky a další zvěř. Pan průvodce žáky ze ZŠ a i nás učitelky neustále zkoušel z přírodovědných zajímavostí. Věděli byste, jak vysoko dokáže létat labuť a jakou nejnižší teplotu snese? Jaká je naše nejmenší sova? Proč má nutrie oranžové zuby a bobr ne? Proč sova zvládne otočit hlavu o 270 stupňů? Jak se zachovat při setkání s medvědem? Ne? Nic si z toho nedělejte.  Také jsme často „jen hádali“.

Po prohlídce zvířat jsme se seznámili s našimi největšími predátory, žijícími na našem území – s vlkem, rysem a medvědem.

Autobusem jsme se následně přesunuli do malebné Poličky, kde na nás čekala výstava dřevěných hraček.

Během cesty jsme se neustále občerstvovali, kupovali suvenýry, pochutnali si na výborné točené zmrzlině.

V muzeu jsme si měli možnost vyrobit hračku.

Prohlédli jsme si exponáty dřevěných hraček z 19. století, ale i moderní dřevěné skládačky, rébusy a jiné dřevěné výrobky pro děti. S nimi si všichni s neobyčejnou chutí pohráli ( a když píši všichni, tak opravdu všichni 😉).

Vyslechli jsme si zajímavosti o jednotlivých druzích dřeva, o výrobě tradiční dřevěné panenky, o nesnadné práci řezbářů.

O půl třetí jsme se přesunuli zpátky do autobusu a zcela unaveni a uchozeni jsme se nechali odvézt zpátky ke škole, kde na většinu dětí již čekali jejich rodiče.

Chválím děti a žáky za pěkné vystupování na veřejnosti.